Reklama
Domů » Žďársko » Hrozbou pro zvěř jsou aktuálně senoseče i příliš starostliví lidé

Hrozbou pro zvěř jsou aktuálně senoseče i příliš starostliví lidé

Volně žijící zvířata nejsou ohrožena pouze v zimě během třeskutých mrazů a vysoké sněhové pokrývky. Jejich populace je velmi zranitelná i teď na jaře, kdy se rodí nová mláďata. Myslivcům však dělají vrásky také senoseče, během nichž v našem regionu zahyne až tisícovka srnčí zvěře ročně.


Foto: Pixabay.com

Mláďat v lese si nevšímejte

Opět po roce je tu období, kdy na svět přicházejí mláďata volně žijící zvěře. Navíc začátkem dubna startuje nová turistická sezona, která s sebou nese zvýšený pohyb turistů v lesích či parcích, kde se právě mláďata rodí. U příležitosti toho Českomoravská myslivecká jednota připravila informační letáky, které dává volně k šíření do honiteb či obecních vývěsek.

„Tímto způsobem chceme veřejnosti jednoduše předat poznatky o tom, jak se zachovat při nálezu osamoceného mláděte lesní zvěře v jarních měsících. Jeden z letáků také apeluje na majitele psů, aby své mazlíčky nepouštěli v tomto období v lesích a polích na volno,“ informovala Jiřina Špálová z Českomoravské myslivecké jednoty.

Myslivci upozorňují, že lidé by neměli na objevená mláďata – nejčastěji srnčí zvěře nebo zajíce polního – sahat, neboť je pak matky kvůli lidskému pachu nemusí přijmout. Tato mláďata navíc nikdy nebývají opuštěná, matka se nachází vždy někdy poblíž. Zdánlivě je nechává o samotě, aby na ně příliš neupoutávala pozornost.

„Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. Totéž platí, když v lese uvidíte srnče, které leží tiše v trávě a není zjevně zraněné. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem vás pozoruje,“ upozornil Zbyšek Karafiát ze záchranné stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou.

Myslivci předcházejí ztrátám během senosečí

Velkým nebezpečím pro volně žijící zvířata je také doba senosečí, během níž jich pod stroji sekajícími trávu či obilí hynou tisíce. Kolik zvířat tímto způsobem každým rokem zemře, se přesně neví. Například u srn mluví odborníci zhruba o padesáti zabitých mláďatech na tisíc hektarů travnatých porostů. Myslivci, dobrovolníci i zemědělci se proto snaží minimalizovat ztráty všemožným způsobem.

Údaje Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou říkají, že v našem regionu je v době senosečí usmrceno až tisíc kusů srnčí zvěře ročně, a to především v měsíci červnu. „Srnčata jsou v této době ještě závislá na matce. Bývají zalehlá ve vysoké trávě či obilí a srna k nim dochází,“ podotknul jednatel Okresního mysliveckého spolku Oldřich Sedlář.

Již na jaře myslivci i další aktivní ochránci zvěře začínají s preventivními akcemi. Jde třeba o pravidelné narušování klidu volně žijících zvířat a jejich vyhánění z těch nejohroženějších oblastí, a to nejlépe za asistence psa na vodítku. Tyto preventivní akce končí zpravidla v květnu či červnu, neboť právě od dubna do června se rodí nová srnčata.

Zabránit velkým ztrátám mohou přímo také vlastníci pozemků, na kterých senoseč probíhá. Mají totiž zákonnou povinnost ohlásit termín sklizně příslušnému mysliveckému sdružení. Na svých zemědělských strojích mohou rovněž používat plašicí zařízení.

Pokud se myslivci o plánované senoseči dozvědí včas, mohou třeba travní porost projít s loveckými psy. „Když o slizni víme alespoň dva dny předem, můžeme k danému pozemku nainstalovat také plašicí zařízení nebo pachové ohradníky,“ uvedl Oldřich Sedlář s tím, že se pak zvyšuje pravděpodobnost, že si srna své mládě odvede.

Pomáhá mobilní aplikace

Pod stroji sekajícími trávu či obilí hynou i další druhy zvířat. Kromě srnčí zvěře to bývají také zajíci polní, bažanti, koroptve či další ptáci hnízdící na zemi. Právě kvůli tomu se na záchraně zvířat, která jsou každoročně ohrožena při senosečích, podílí také mobilní aplikace určená pro dobrovolníky, zemědělce a myslivce. Tato aplikace, kterou naprogramovali v roce 2016 studenti České zemědělské univerzity a kterou výrazně podporuje Ministerstvo životního prostředí, je doplněna webovým portálem SENOSEC.CZU.CZ pro použití přímo v terénu.

Do tohoto projektu, nesoucího přesný název Senoseč online, se v loňském roce celorepublikově zapojily čtyři stovky mysliveckých sdružení, na pět set zemědělských subjektů a více než pět tisícovek dobrovolníků. Díky jejich snažení se před smrtí pod žacími stroji podařilo v roce 2017 zachránit víc než šest stovek zvířat, a to jak mláďat, tak dospělých jedinců.

„Aplikace pro operační systém Android nabízí stejně jako portál přihlášení pro profily dobrovolníka, zemědělce a myslivce. Dobrovolník hlásí úhyny či nálezy živých zvířat, zemědělec zadává místo a čas seče a myslivec zakládá akce, na něž se pak můžou dobrovolníci hlásit,“ shrnul Jan Bartoška z Provozně ekonomické fakulty České Zemědělské univerzity.

Výhodou této mobilní aplikace například je, že můžete data zadat do systému rovnou na poli, i když nemáte zrovna internet. Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu.

Výsledná čísla sčítání budou známa v dubnu

Kolik se v našem regionu pohybuje srnčí zvěře, prasat divokých nebo třeba zajíců a zda u této zvěře došlo k většímu úhynu nežli v předchozích letech, ukážou až výsledná čísla sčítání zvěře. Ta letos v honitbách na Žďársku probíhala o sobotách 3. února a 3. března. Jak letošní sčítání zvěře v jednotlivých honitbách dopadlo, bude známo až v průběhu dubna.

Loňská čísla říkají, že v roce 2017 žilo na Vysočině téměř 28 tisíc kusů srnčí zvěře, 24 tisíc zajíců a kolem 3500 kusů černé zvěře. Z ptáků se v přírodě nejčastěji vyskytovali bažanti a divoké kachny.

„Povinnost každoročně sčítat zvěř je dána zákonem o myslivosti. Údaje pak pomohou k lepšímu hospodaření v jednotlivých honitbách a ke stanovení plánu lovu tak, aby počty zvěře zůstávaly v zákonných limitech,“ vysvětlil krajský radní pro oblast lesního hospodářství Martin Hyský.

Text: Alena Klimková



Doporučujeme
Reklama
Reklama

© 2015 HIT magazín | GraphicPrint - tvorba a optimalizace www stránek