Reklama
Domů » Žďársko » Kůrovec stále plení lesy na Žďársku. Žďárská radnice vyzývá vlastníky lesů ke zvýšené aktivitě

Kůrovec stále plení lesy na Žďársku. Žďárská radnice vyzývá vlastníky lesů ke zvýšené aktivitě

Vzhledem ke stále trvajícím vysokým teplotám, nízkým srážkám, nedostatku vody v půdním profilu a tím i snížené vitalitě smrkových porostů je riziko šíření a množení kůrovce stále vysoké. Bohužel kůrovec v dnešních dnech není tak snadno pozorovatelný jako v minulosti. Žďárská radnice vyzývá majitele lesů na Žďársku, aby se prohlídce stromů věnovali s náležitou pozorností.


Foto: Pixabay.com

„Stačí dodržovat dvě pravidla, abychom kůrovce omezili na minimum. Tedy jednak napadené stromy včas najít a pak je rychle asanovat, tedy znemožnit kůrovci výlet a další šíření. Důležité je do lesa pravidelně chodit a pozorně se na stromy dívat,“ říká vedoucí odboru životního prostředí žďárské radnice Jaroslav Doubek.

Pravidelnost v tomto případě znamená alespoň jednou týdně. To je frekvence, kdy lze brouka včas odhalit a začít hubit. „Pokud už v lese jsme, je potřeba se na stromy koukat opravdu důsledně. Jasnými příznaky napadení kůrovcem jsou malé rezavé drtinky za šupinami kůry či v oblasti kořenových náběhů, četné malé dírky v kůře (vletové otvory), smolení stromu, na zem opadávající zelené jehličí, anebo mírně rezavějící větve v koruně,“ popisuje Doubek, jak odhalit napadené stromy.

Dříve byly napadené stromy často vidět již z dálky, kdy koruny takových stromů byly rezavé a jasně vyčnívající v ostatním porostu. To v dnešní době již často neplatí, kůrovec má nyní díky lepším podmínkám daleko rychlejší vývoj a typické příznaky se neprojeví. Navíc tu jsou další nové druhy kůrovců (například lýkožrout severský), jejichž postup porostem a vývoj je v mnohém agresivnější. Tak se stane, že i na první pohled zdravý strom může být napadený.

Najdeme-li strom, který vykazuje příznaky napadení kůrovcem, je potřeba neprodleně jednat. „Takové stromy je třeba ihned pokácet a asanovat. Tím zabráníme kůrovci, aby se rozletěl do krajiny a napadl další stromy. Asanaci (odstranění, ničení škůdce) můžeme dělat buď mechanicky (odstraněním kůry) nebo chemicky (postřik celého povrchu kmene povoleným přípravkem, například Vaztak). Je pravda, že obecně se chemii snažíme nepoužívat, v dnešní době je ale mechanické odkornění zdlouhavé a ne vždy jde včas provést. Je tedy lepší použít chemický postřik, který brouky při výletu zahubí,“ dodává Doubek.

Vlastníci lesů jsou možná zvyklí, že se v minulosti napadené stromy po pokácení odváželi neasanované (neošetřené) z napadené lokality pryč. To dnes již legislativa zapovídá, neboť hrozí přenos brouka i do jiných míst, kde jsou ještě stromy zdravé. Stromy je tedy nezbytné ošetřit přímo na místě nebo v blízkém okolí (v místě odvozu dříví). Rovněž i provozovatelé pil a skladů dříví by nyní měli mít ve svém areálu pouze ošetřené dříví, popřípadě se podílet na jeho chemickém ošetření, aby zabránili výletu kůrovců ze svých provozů do okolních lesů. Další variantou, jak s broukem bojovat, jsou ještě mokré sklady. „Existují takzvané velké centrální mokré sklady, kde se dřevo pravidelně skrápí vodou, aby se v něm vývoj brouka znemožnil, ale to dělají jen velcí vlastníci lesů nebo velké dřevozpracující subjekty, navíc dalším problémem je aktuální nedostatek vody,“ uzavírá Doubek.



Doporučujeme
Reklama
Reklama

© 2015 HIT magazín | GraphicPrint - tvorba a optimalizace www stránek