Reklama
Domů » Vysočina » Lesní zvířata mají podíl na každé čtvrté nehodě v kraji

Lesní zvířata mají podíl na každé čtvrté nehodě v kraji

Podle statistik mají na každé čtvrté dopravní nehodě na Vysočině podíl právě lesní zvířata. Pod koly aut nejčastěji končí srnčí zvěř. Ke střetům vozidel se zvěří došlo loni v rámci celého kraje celkem v 1200 nahlášených případech, z toho na Žďársku to bylo 222 nahlášených střetů. Kromě srnčí zvěře zůstali pod koly aut také zajíci, divoká prasata nebo lišky. Policisté zaznamenali také srážku s jezevci nebo jelenem.


NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ ÚSEKY

Podle policistů patří k nejnebezpečnějším úsekům, kde vám může zvíře vběhnout pod kola, hlavně rozhraní lesa a pole nebo louky. Velmi kritická je také cesta, kterou lemují lesní porosty. Zvěř se může skrývat i v nevysekaných okrajích silnic. „Těmi se zvíře může dostat nepozorovaně až do bezprostřední blízkosti vozovky, a řidiči mnohdy nezbývá mnoho času na zareagování,“ upozorňuje vedoucí krajského odboru dopravní policie Jan Kostečka.

Riziko toho, že vám volně žijící zvíře vběhne pod auto, se zvyšuje i s konkrétní denní či noční dobou. Podle policistů je nekritičtější časné ráno a samozřejmě i noc. Je to doba, kdy se zvíře velmi špatně orientuje v kuželech dopadajícího světla jedoucích vozidel. Velmi rizikové je rovněž období změny zimního času na letní. „Dejte si pozor také na dobu po dešti, kdy zejména menší zvířata mohou vyhledávat na tmavém asfaltu teplejší místa, na kterých by rychleji oschla,“ doplňuje Jan Kostečka.

Když je střet se zvířetem nevyhnutelný, policisté doporučují nezmatkovat. „Šlápněte na brzdový pedál, držte pevně volant a zvolte čelní střet ze zvěří. Čím nižší budete mít rychlost při střetu, tím menší bude poškození vašeho vozidla. Pro řidiče je totiž mnohem bezpečnější přímý střet se zvěří než snaha o vyhnutí se. Střet se zvířetem vás může stát několik desítek tisíc korun, ale střet se stromem či protijedoucím vozidlem může mít fatální následky,“ varuje krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.

PACHOVÉ OHRADNÍKY

Na stovkách kilometrů vysočinských silnic nechal kraj rozmístit pachové ohradníky, které mají řidiče ochránit před nečekanou srážkou se zvěří. Podle dat, které vypracovala pojišťovna Generali, se tak snížila na jednotlivých úsecích nehodovost související se srážkou se zvěří až o 46 procent.

„I když jsou u vybraných komunikací nainstalovány pachové ohradníky, které samozřejmě vítáme, lesní zvěř si k migraci poměrně rychle najde jiné trasy, takže ke střetům pak dochází zase na jiných místech,“ podotýká policejní mluvčí Dana Čírtková.

Pachových ohradníků je na Vysočině na vytipovaných nejrizikovějších úsecích silnic rozmístěno několik tisícovek, a to ve vzdálenosti pět až deset metrů. Aby ohradníky plnily svůj účel, musí je jednotlivé myslivecké spolky pravidelně obměňovat pěnovou hmotu s koncentrátem obsahujícím směs pachu několika predátorů, která zvířata odpuzuje.

„Pachové ohradníky na území kraje Vysočina instalují jednotlivé myslivecké spolky, a to na nejrizikovějších úsecích komunikací, které procházejí jejich honitbou. Každoročně jsou to právě myslivci, kteří se shodují v tom, že opatření v podobě pachových ohradníků je velmi účinné,“ říká krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

V letošním roce kraj Vysočina na pachové ohradníky přispěl částkou 150 tisíc korun, stejnou částkou přispěla také Nadace pojišťovny Generali. „Ve spolupráci s okresními mysliveckými spolky a Krajem Vysočina kromě údržby stávajících úseků s pachovými ohradníky vytipováváme také další silnice, podél kterých se pachové ohradníky objeví zcela nově,” prozrazuje mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek.

POZOR NA PYTLÁCTVÍ

Policisté upozorňují, že každý řidič, kterému pod kola vběhne zvěř, by měl tuto událost řádně nahlásit na linku 158. Policie následně kontaktuje majitele příslušné honitby, který sraženou zvěř odklidí. Pokud sražené zvíře od nehody odejde po svých, myslivci jej vyhledají a pak jej standardním způsobem usmrtí, aby zkrátili jeho utrpení. Tato zvěřina pak patří myslivci.

„Rozhodně se nesnažte naložit mrtvé zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Pytláka z vás totiž podle platného ceníku udělají už dva bažanti, protože jejich cena přesahuje pětitisícový limit,“ upozorňuje krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.

STŘET SE ZVĚŘÍ A POJIŠŤOVNY

Podle mluvčího pojišťovny Generali Jana Marka průměrná výše škody na vozidle při srážce se zvěří dosahuje částky čtyřicet tisíc korun. Riziko srážky se zvěří má v havarijním pojištění běžně zakomponováno většina českých pojišťoven. Ročně tak v rámci celého Česka řeší desetitisíce případů, kdy řidiči uplatňují náhradu škody po srážce s lesní zvěří.

Finanční experti ovšem poukazují na to, že pojišťovny pohlížejí jinak na srážku jedoucího vozidla s lesní zvěří a jinak na srážku s domácím či hospodářským zvířetem. Domácí nebo hospodářské zvíře má svého majitele, a proto řidič musí požadovat náhradu škody u něj.

K havarijnímu pojištění se nevztahuje ani poškození stojícího vozidla volně žijícím zvířetem. Abyste proto mohli po pojišťovně požadovat náhradu za to, že vám kuna či lasička překousala v autě kabely, musíte být odpovídajícím způsobem připojištěni.

Text: Alena Klimková



Doporučujeme
Reklama
Reklama

© 2015 HIT magazín | GraphicPrint - tvorba a optimalizace www stránek