Reklama
Domů » Žďársko » Přikrmování volně žijících zvířat: Co jim dávat, abychom jim neublížili?

Přikrmování volně žijících zvířat: Co jim dávat, abychom jim neublížili?

Přikrmování volně žijících zvířat je pro mnoho lidí oblíbeným „víkendovým sportem“. Celé rodiny chodí celoročně k rybníkům a řekám házet pečivo kachnám a labutím. Během zimy nosí lesním zvířatům jablka, mrkev či kaštany ke krmelcům, anebo si u domu pořizují krmítka, kam sypou ptáčkům semena a věší pro ně lojové koule. Jenže, i když tak dělají s dobrým úmyslem, v mnoha případech mohou zvířatům spíš ublížit, nežli jim pomoci.


Husice s andělským křídlem na žďárském Horňáku

Pokud budete kachny, labutě a další vodní ptáky krmit obilovinami nebo speciálními granulemi určenými pro vodní ptactvo, ochranáři ani ornitologové proti vaší aktivitě asi nic namítat nebudou. V případě přikrmování vodního ptactva bílým pečivem, což je na mnohých místech Česka oblíbený „víkendový sport“, však nastává značný problém. Zvlášť když jsou vodní ptáci pečivem přikrmováni ještě během léta, tedy v době svého mládí, může se u nich objevit vývojová vada zvaná syndrom andělského křídla.

„Je to defekt ptačího křídla způsobený nevhodným složením potravy v mládí. Objevuje se zvlášť u ptáků, které lidé přikrmují. Ptáci si na přikrmování přivyknou a nemají potřebu si sami hledat potravu. Zasytí se, ale nezískají potřebné živiny a vitamíny,“ vysvětluje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Takový případ jste mohli v roce 2017 vidět také ve Žďáře nad Sázavou. „Na místním Horním rybníku tuto vývojovou vadu mělo jedno z mláďat husice egyptské. Husice egyptská je nepůvodní ptačí druh a bylo to vůbec poprvé, kdy tento pták zahnízdil na území Žďárských vrchů,“ říká Šůlová.

Místní lidé, kteří s oblibou chodí na Horňák krmit také kachny nebo labutě, chtěli husicím pravděpodobně dopřát, a hodně je tedy přikrmovali i pečivem. A to se jednomu z mláďat, u kterého se objevil defekt křídla, vymstilo. „Raději šetřete svou peněženku a kupujte si tolik pečiva, kolik sami sníte. Nejen v létě, ale i během dalších ročních období vodní ptáky namísto tvrdých rohlíků krmte raději obilovinami, především ovsem, pšenicí a kukuřicí,  speciálními granulemi pro ptactvo nebo slupkami od jablek,“ doporučuje Šůlová.

Potrava v krmítkách může zachránit život

Sýkora koňadra, sýkora modřinka, vrabec domácí, vrabec polní, kos černý nebo třeba zvonek zelený. Právě tito ptáčci jsou v zimním období nejčastějšími návštěvníky krmítek. Zvlášť, když se teploty pohybují pod bodem mrazu, potrava z krmítek v podobě semen, ořechů, loupaných obilovin, lojových koulí  či jablek, jim může dokonce zachránit život.

„Ptáci nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Ale pokud nastanou kruté mrazy s větrem a námrazou, potrava z krmítek jim může zachránit i život,“ potvrzuje místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Každý z ptáků má podle něj svoje oblíbené pochoutky. Kosi a kvíčaly mají rádi jablka a plody jeřabin, sýkorky zase přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule. „Tam, kde krmítko navštěvují výhradně vrabci domácí nebo vrabci polní, je vhodné jim přilepšit strouhankou ze suchého bílého pečiva,“ doporučuje ornitolog s tím, že ptáci by se takto rozhodně neměli přikrmovat po celý rok, ale pouze v době, kdy je pro ně složité najít v přírodě potravu.

A co rozhodně nepatří do krmítka? Podle ornitologů to jsou především zbytky z kuchyně, které obsahují sůl. Právě sůl je pro ptáky něco jako jed. „Pro malé ptáčky velikosti čížka je smrtelnou dávkou už jedno zrnko soli,“ tvrdí Jiří Šafránek.

Kaštany a žaludy s tvrdou slupkou

Hlavně v době kolem Vánoc si lidé oblíbili také přikrmování lesních zvířat. Na zub jim do lesa nosí třeba staré pečivo, ale i jablka, mrkve, obilí, kaštany, žaludy či šípky. V případě kaštanů a žaludů může jít ale podle myslivců o velký problém. Lidé totiž tyto suché plody skladují u sebe doma ve vyhřátých prostorách. Slupka žaludů a kaštanů vlivem tepla ztvrdne, a tudíž ji už lesní zvíře nedokáže rozkousnout.

V lesích jsou pro zvěř připraveny krmelce určené k jejímu přikrmování během zimního období. Kromě myslivců může zvířatům tímto způsobem přilepšit také veřejnost. Ke krmelci tak mohou přidat suché pečivo, obilí, jablka nebo mrkve. Nejlépe ale udělají, pokud se dopředu spojí s místním mysliveckým spolkem.

Myslivci a ochranáři jsou ale rozhodně proti tomu, aby lidé nosili do lesa zbytky. „Bezhlavé zanášení potravy do lesa na velké hromady, kde pak plesniví, může být pro zvěř více škodlivé. Špatnou zkušenost máme s tím, že často lidé přináší do lesa potraviny, které by jinak skončily v popelnici a bohužel jsou naprosto nevhodné pro zvěř,“ upozorňuje mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Během mírných zim lesní zvěř i díky pravidelnému přikrmování myslivců rozhodně nestrádá. To by si měla podle myslivců uvědomit i sama veřejnost. „Lidé by se proto spíš měli v zimě krmelcům vyhýbat, aby zvěř nerušili. Už vůbec by se do lesa neměli vydávat se psem, jehož pachu se zvěř velmi bojí. Takto nepříznivá situace pro zvěř je hlavně v Černém lese na okraji Žďáru, kam lidé chodí na vycházky a často venčí svoje psy na volno,“ říká jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou Oldřich Sedlář.

Text: Alena Klimková



Doporučujeme
Reklama
Reklama

© 2015 HIT magazín | GraphicPrint - tvorba a optimalizace www stránek