Ve Velkém Meziříčí vytvořili pocitovou mapu. Lidem se líbí na Fajtově kopci
Pastelkami vybarvovali mapu a tím přiznávali, jak se v daných místech cítí. Tak Velkomeziříčští pomohli ke vzniku pocitové mapy svého města.
Na tvorbě mapy se podílelo přibližně 60 občanů Velkého Meziříčí, kteří se zúčastnili zářijového Fóra Zdravého města. K dispozici měli pastelky šesti barev, kterými do mapy zaznačovali bod, linii či plochu spolu s pocitem, který v nich toto místo vyvolává. Barvy reprezentovaly tyto pocity:
žlutá = tady to mám rád(a)
černá = tady je to ošklivé
zelená = tady trávím volný čas·
modrá = tady rád(a) nakupuji
hnědá = tady nerad(a) jezdím
oranžová = tady jsem na město hrdý(á)
A jaké byly výsledky?
Nejvíce prvků v pocitové mapě zakreslili Velkomeziříčští žlutou, oranžovou a zelenou barvou, což podle legendy znamená, že se jim ve městě líbí, jsou na něj hrdí a tráví v něm volný čas.
- Oblasti, které občané označili jako tady to mám rád(a), jsou především v centru města, v oblastech podél řek (cyklostezka), Čechova ulice, nový kulturní dům nebo oblast Fajtova kopce.
- Co se týče oblasti, na kterou jsou obyvatelé města hrdí, převažují jednotlivé body, třeba gymnázium, radnice, židovský hřbitov, synagoga, kostel sv. Mikuláše, Riegrovy sady či znovu Fajtův kopec.
- Ohledně nákupů zaznačovali občané především centrum města a obchodní oblasti na jihovýchodě – Kaufland a Penny, popřípadě Billu v západní části města.
- Mezi hlavní dopravní problémy města řadí občané průjezdnost hlavní třídy procházející městem (Hornoměstská – Pod Hradbami – Novosady – Sokolovská – Karlov). Za problematické označili parkování na náměstí či průjezd přes náměstí. Jako kritická křižovatka byla identifikována oblast křížení ulic Sokolovské a K Novému nádraží.
- Zelené plochy města lidé využívají k trávení volného času. Jedná se především o oblasti podél řek, cyklostezky či koupaliště.
- Tady se mi nelíbí, tady je to ošklivé. V této otázce účastníci nejčastěji zmiňovali Čechovy sady, které byly ale také místem, kde lidé rádi tráví volný čas a líbí se jim tam, okolí továrny Svit či parčík před školou na ulici Sokolovská. Dálniční most Vysočina vyšel z pocitové mapy jako zdroj výrazného hluku, a to jak ve dne, tak v noci.
Pocitové mapy k nám přicházejí ze zahraničí. V českém prostředí už je využili ve Vodňanech nebo v Jihlavě. Podle Jiřího Pánka z Katedry rozvojových studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci mají mapy obrovskou moc prezentovat prostorové informace ve srozumitelné a široce akceptovatelné formě. „Mentální mapování a mentální mapa jsou koncepty, které hrají důležitou roli především v prvních fázích tvorby prostorových představ a informací o našem okolí. Mentální mapování lze popsat jako metodu reprezentující především volnou kresbu podle paměti. Výsledná mapa obsahuje hlavní prvky, které si komunita sama určí, a jsou pro ni proto důležité,“ uvedl Pánek.
